Když bývalo XIX. století

Obrana listu Vlastimil

7. březen 1849

Osvědčení.

Roznesla se českými časopisy v Praze pověst, jako-by byl „Vlastimil", jehož já redaktorem jsem, orgánem jisté, v neblahé paměti u nás postavené strany. Snadnoť předvídati lze, co vlastně zavdalo příčinu k télo nepodstatné důměnce, povážíme-li, že tak laciný list pro lid beze všeho předcházejícího hluku vyjíti se osmělil. Poněvadž ale okolnost ta k rozličným nedorozuměním původ dáti by mohla, vidím se nucena, veřejné proti takovýmto nepodstatným důměnkám se ohraditi, dokládaje, že na směr, jejž jsem v čele listu svého byl vytknul, a dlé něhož vždy pokračovati chci, kromě mne sama, nikdo jiný vlivu nemá.

Ostatně se naději, že každý povážlivý čtenář již z obsahu nadřečeného listu rozhodnouti může, zdaž je směr jeho zpátečnický, čili nic.

Toť se mi vidělo býti potřebou, abych o becenstvu svému smýšlení svoje osvědčil. Na jizlivé řeči novinářských krkavců, nechť přicházejí od kohokoli a kdekoli, pražádného zřetele bráti nebudu; neboť jest to více než důměnka, že nepozdvihují hlasy z péče o dobrou věc, ale z jiných méně ušlechtilých příčin.

V Praze, dne 7. Března 1849.
J. J. Javůrek,
odpovědný redaktor „Vlastimila."

Zdroj: Pražské noviny č. 38, 8.3.1849