Když bývalo XIX. století

Situace ve Vlaších

18. únor 1849

Z Neapole, 18. Února.
Král Ferdinand má prý od toho času, co provolána byla v Římě a v Toskánsku republika, strašlivou chuť do boje, což těm, kteří okolo něho jsou, a ministerstvu, na nejisté půdě stojícímu, veliký působí strach. O dobrotivosti jeho, která jej jindy krášlila, není prý více ani památky, král jest zcela jiný. O poděkování ministerstva nechce Ferdinand II. ani slyšeti, a raději chce rozpustiti komoru. Ministerstva (Bozzeli) nenavidí celá zem. Stav věci v království Neapolském nedovoluje ale králi, by s četným vojskem v Římsku zakročil nanejvýš může 10,000 muži Římany škádliti. Tilangieri je s 10,000 muži v Messině, Nunziante s 6000 v dolení Calabrii a Statella bojuje s 10,000 muži proti loupežnickým rotám v kalabreských krajinách, a má tam práce plné ruce. Colonna krotí s četným jízdectvem bujné obyvatelstvo apulských rovin; Busacca a jiní generálové leží s četným dělostřelstvem v Chieti, Aquile, Teramo a baron Stockalper střeží s mnohými tisíci Neapoli, v níž to stále jako ve Vesuvě vře. O nastávající intervenci, o příchodu velkovévody toskánského není možná čeho jistého se dozvěděti, protože se všecko při zavřených dverích v Gaëtě vyjednává. Jisté jest, že události v střední Itálii Sardinsko s Neapolskem a obě vlády s Rakouskem přivede v blížší spojení. Král je v Gaëtě. Telegrafické spojení s Messinou je velmi živé, protože král bez rady Flangieriho nic učiniti nechce.

Zdroj: Pražské noviny č. 39, 9.3.1849