Když bývalo XIX. století

Čím hůř to udělají, tím líp pro nás

18. březen 1849

Smýšlení českého národu zatvrdilo se navždy proti tomuto ministerstvu, a český národ bude tak dlouho v opposici, až tato vláda padne.

My nebo oni — to jest heslo všeobecné: my jsme my a oni jsou oni, my s nimi nemáme nic společného, a tak jako oni bez ohledu na nás všechno činí, nebudeme se nyní my při ničem na ně ohlížeti.

Nač nyní svolává ministerstvo důvěrníky do Vídně k poradám o ústavy zemské? To moudré ministerstvo, které vždy ve svých novinách celý náš sněm jako nevědomý považovalo, které bez nejmenšího ohledu na sněm samo ze své vůle nejdůležitější kroky učinilo, takové ministerstvo potřebuje nyní najednou radu těch samých mužů, které v Kroměříži za hlupáky vyhlašovalo!

Čeští poslancové nepřijali toto pozvání, ani Palacký, ani Pinkas, ani Strobach, ani Trojan, oni jednali tak, jak toho žádá čest národu českého. Český národ od počátku nebezpečných dob téměř držel Rakousko pohromadě, a nyní má takovou odměnu? My nechtěli do Frankfurtu, a teď nám chce ministerstvo udělat doma Frankfurt! A od takových lidí měli bychom jít nyní do Vídně žebrat a sbírat ty drobty, které jim od stolu zbyly, když na slovanské outraty hodovali? Toho český národ neučiní!

A co by se nyní dalo ve Vídni pro jednotlivé země získati při poradách ministerských? Snad aby ta miserie, kterou nám ponechali, byla o něco málo snesitelnější? — Toť by byla věru nevděčná práce. Čím hůř to udělají, tím líp pro nás, tim dříve budou se svým hospodářstvím u konce! Oumysle této vlády jsou již příliš známy, oni nás chtějí zahubiti, oni chtějí námi vydláždit své německé Rakousko, oni nás chtějí poznenáhla zase uvésti do absolutních časů, ne za národy, ale za děti považuji nás, a ani ne za děti, nýbrž za stáda, která nemají jiného oučele než živiti své pastýře. S takovými ministry nebudeme vyjednávat, ale se založenýma rukama budeme se dívat na jejich pád. Ten na sebe zajisté dlouho čekati nedá.

Celé Vlachy povstanou nyní k boji proti Rakousku, v Uhřích vede se Madarům mnohem lip, než jsme sami myslili, a čím dal k jaru, tím více vzroste jejich síla; Chorváti a Srbové nemají nyní žádnou příčinu, vládu podporovat; v Německu bude Prusko vyvoleno za první mocnost, a pochybujeme, že v Německu zvítězí reakcionářská politika. Finance naše jsou v nejšpatnějším stavu, každý měsíc pohltí vojsko celý příjem státní, a ostatek jde na dluh, a ustavičné rekrutování také neučiní ministerslvu mnoho příznivců v národu, a kdyby i Němci (kteří ostatně vždy říkají, že jim jde jen o svobodu a ne o národnost) toto reakcionářské ministertvo podporovali, přece se nemůže udržeti na dlouhý čas. Byl by to také pravý zázrak, aby se udrželo ministerstvo, které má proti sobě skoro všechny slovanské a liberální část německých národů, proti kterému Maďaři a Vlachové zjevnou vojnu vedou, a které si ještě nyní ustanovením libovolným veliké náhrady za robotu veškerý selský lid proti sobě popudilo.

Dlouho již tato hra trvati nemůže, brzy nastane jiný akt!

Karel Havlíček Borovský

Zdroj: Národní Noviny č. 66, 18.3.1849