Když bývalo XIX. století

Inaugurace generála Taylora

5. březen 1849

Dne 5. března slavila se v hlavním městě Severoamerikánských Obcí, ve Washingtoně (Uešingtn) inaugurace generála Taylora (Télr) za presidenta. Byla to slavnost jednoduchá a velikolepá, jak se sluší na republiku. Nebylo tam hluku trub a bubnů, nebylo tam lomozu děl, ale byl tam jen slavný, tichý průvod, a krásná, mocná řeč, kterou držel nově uvedený president před zástupci lidu svobodného, i byla tam přísaha věrná a upřímná, kterou přísahal nastupující správce nejsvobodnější republiky na širém světě. My nezvykli úkazů takových můžeme se jen z daleka a okem závistným dívat a obdivovat zemi té, kde svoboda a bohatství, pořádek a mír nerozdílně vzrůstají a co den se rozmnožují. Nám, kteři žijeme v Evropě, rozkolébané bojem mezi svobodou a násilnictvím, může lahoditi obraz stavu země této, tak jako lahodívala starým spomínka na zlatý věk, pod vládou Saturna. Neváháme podati čtenářům našim obraz takový, jak jej nový president vylíčil ve své nástupní řeči. I mluvil takto:

„Vyvolen pak od lidu amerikánského na ouřad, jenž jest podle zákonů našich nejvyšší, přicházím sem, abych vykonal přísahu, nařízenou v ústavě raší. a abych zvyku zasvěcenému od věků zadost učinil. Když pohlédám na vás, kteří jste shromážděni kolem mne, naplňuje mne citem nejhlubší vděčnosti pomyšlení na důvěru a vážnost, s klerou mně spoluobčané moji dali na jevo, povolavše mne na první ouřad republiky, jenž stojí na vysokém místě mezi národy světa: když ale rozjímám, že uvázání se v ouřad, z něhož laskavosti vaši povinnován jsem, ukládá povinnosti nejtěžší a závazky přeobtížné, cítím, že ouřad, na nějž jsem povolán, ačkoli naplniti může ctižádost nejohromnější, zároveň s sebou přináší odpovědnost nesmírnou. Na štěstí budu v povinnostech svých mívati vždy k ruce pomoc dobrou a výdatnou. Zákonodární i soudní odvětví vlády představují spolek znamenitých hlav a osvědčených zkušeností; i budu usilovati o to, abych v oboru moci výkonné povolal sobě k ruce muže, jichžto vlohy, poctivost a čistý charakter nám budou mocným rukojemstvím, že věrně a čestně zastanou ouřady jim svěřené. S pomoci jejich a s upřímnou volí, konati právo a spravedlnost, doufám, že nestranně a ku prospěchu vlasti mé budu moci plniti četné povinnosti, ježto jsou vzloženy na mne.

U vykonávání povinnosti těchto bude průvodcem mým úslava, kterou zachovati, hájiti a brániti dnešním dnem přisahati budu. Bych rozuměl smyslu tohoto nejvyššího zákonu, budu se držeti na nálezy soudů a na spůsob, jak se v tom předchůdcové moji v presidentství zachovávali ve správě státní. Rád chci se podrobovati u všem poučením slavných těchto vlastenců, a jmenovitě chci se říditi podle příkladů toho, jenž z tolikerých důvodů sobě zasloužil jinéno otce vlasti (Washingtona).

Vládnouti branné moci Spojených Obcí na suchu i na moři s raddou senátu; uzavírati smlouvy a ustanovovati vyslance a jiné ouředniky; předkládati kongressu všechna poučení o stavu záležitostí spolkových; schvalovati mu zařízení a prostředky, jenž se mu zdají prospěšnými; dohlédati k věrnému plnění zákonů: toť jsou úkony nejdůležitější, jež ústava svěřila presidentovi, i očekáváte jistě, bych vám udal zásady, jichž se v tom držeti chci. Jsa vyvolen od veškerého národu, jenž za to má, že vláda má zasvěcena bude obecnému dobrému celé vlasti, nikoliv pak výhodám a prospěchům některé její čásli, opakuji dnes zase osvědčení, jež jsem již učinil, i prohlašuji pevnou svou vůli, že chci vší svou silou udržovati vládu v prvotní její čistotě, a že chci vzíti za základ politiky své veliká pravidla republikánská, ve kterých záleží síla našeho života národního.

Co se týká vojska i námořstva, budu vždy přihlédati k tomu, aby zachovány byly vždy v nejlepších silách; a k vůli tomu budou školy námořní a vojenské předmětem zvláštní pozornosti moci výkonné.

Jakožto svobodní mužové amerikánští vždy budeme kojiti vroucný soucit ke všem ousilím o rozšíření požehnání svobody občanské a politické; zároveň ale vzhlédali budeme k poučením dějin a k hlasu našeho milého Washingtona, abychom se chránili všech závadných spolků s národy cizými. Ve všech vadách mezi vládami sobě odpornými káže nám prospěch i povinnost, abychom zachovali ouplnou neutralnost; zároveň pak ukládá nám poloha naše zeměpisná, duch ústav našich, pokrok vzdělanosti, a nade vše to naučení našeho náboženství, abychom hleděli zachovat mír a přátelství se všemi druhými mocnostmi. Lze se nadíti, že se za našich časů nezdvihne žádná otázka mezinárodní, kterou by vláda, jista jsouc svou silou a odhodlána hájiti svá práva, nemohla odvrátiti mírným sjednáním, i slušné jest, aby vláda taková, jako je naše, která jest založena na mravnosti a vzdělanosti občanů a láskou jejich podepírána, napřed zkusila všech prostředků počestné diplomacie, nežli by se utekla ke zbrani. V poměrech zahraničních chci se držeti zásad těch, které považuji za podstatné ke zvelebení a ke cti naší vlasti. Moc presidentova, dosazovati ouředníky, ukládá nám povinnosti neméně velké než obtížné. I budu, pokud možné, hleděti k tomu, aby se dosazování dělo podlé počestnosti, schopností a věrnosti. Kde by i jen jedna těchto vlastností scházela, bude příčiny dosti, aby ouřednik takový byl odvolán. Povinnosti mou bude, schvalovati kongressu takové prostředky a spůsoby ústavní, které by s jistotou prospívaly ke zvelebení prospěchů rolnictví, obchodu, rukodělství, k zlepšení našich přistavů a řek, k brzkému vyvazení veřejného dluhu, k dosažení co možná největšího hospodářství u výlohách veřejných. Avšak zůstaveno jest kongressu samému, jejž ústava naše nadala veškerou mocí zákonodární, aby pořádal věci tyto, jakož i všechny jiné důležitosti politiky vnitřní. S důvěrou se odevzdávám osvícenému vlastenectví tohoto sboru, že přijme takové prostředky ke smíření, které by důležitosti sobě odporující srovnati a upevniti mohly tento spolek, jenž má i býti cíl a konec všech nadějí a vší lásky naší. Konečně přeji vám štěstí, spoluobčané milí, k velikému blahobytu, ve který dobrota prozřetelnosti Boží uvedla společnou naši vlast. Prosme nebe, aby nám i dále dopřálo této ochrany své, kteráž nás z tak skrovných začátků přivede až na výši, na které se nyni nalézáme, i pracujme k tomu, abychom si jí zasloužili opatrností a mírností v oumyslech našich; moudrým úsilím k oslazeni hořkosti, která příliš často vzniká z rozličnosti mínění; zachováváním zásad svobodných a spravedlivých, a rozsáhlým vlastenectvím, které nezná mezi jiných, nežli hranic naši republiky.

Zdroj: Národní Noviny č. 78, 1.4.1849