Když bývalo XIX. století

Také Slované v Rakousích bydlí

5. duben 1849

Poměr, v jakém stávaly za minulých Metternichových časů Augsburgské Noviny k rakouské vládě, jest každému povědomý: byly to jediné zahraničné noviny německé, které takřka pro Rakousko vycházely, neboť hlavní část jejich odbíratelů byla v Rakousích. Noviny samy stály vždy pod jakýmsi poručnictvím naší bývalé absolutní vlády. Jaký poměr jest nyní, netroufáme si udati, myslíme ale, že přece nebude povážlivému pozorovateli na škodu, uslyšeti jeden hlas zcela zvláštní o Rakousku, a poznati, jak naši patrní nepřátelé o nejnovějších událostech soudí. Kolikkráte se mnohem více člověk noučí od svých nepřátelů než od příznivců.

Přede vším chválí tento Němec naši oktrojovanou ústavu, „že prý jest až příliš svobodomyslná!!"

„Svobodné stěhování se a sestředění vlády (centralisace) s tím prý se dají prameny ze skály vykouzlit. Ještě pevnější spojení všeho nebyly prý posud (t. j. prozatím) v Rakousích možné, proto se nechaly provincím zatím jen jména, nejsou ale nic jiného než počet jistý obcí, vzala se jim politická moc a ponechána jim jen společenská (rozuměj: foršpan). Ale ministerstvo ještě šlo dále, a tu prý jest konstituce výborná! Uhry by byly vedle takových provincí tuze královské. Odtrhly se tedy Sedmihrady, Chorvátsko, Dalmatsko a Vojvodina. Též Solnohrady, Krajina a Koruš staly se samostatnými provincemi a obmýšlí se Čechy rozděliti na 5 krajů. To jsou velké kroky k departementalnímu zřízení." Dále praví tento Němec: „Oktrojovaná ústava zjevně ukazuje, co ministři rozumějí pod rovnoprávností národní. Všechny národy mají se celku podříditi, celek ale jest Rakousko. Ale Slované dobře vidí, že v řížském sněmu němčina bude převládat. Německý kmen jest počtem nejmocnější, jednotlivé kmeny slovanské jsou jen v příbuznosti etymologické. Německý jazyk bude vždycky v Rakousích panovat, ať si vedle něho běží sebe více překladů."

Dále pozoruje tentýž Němec, „že prý bude těžko v Rakousích (takových totiž, jaké on chce) udržeti konstituci. Neněmecké země prý nechtí se kořiti před Vídní. Každý sněm říšský přivede prý ze všech stran mocnářství mnoho foederalistů. A ministerstvo bude muset jeden sněm po druhým rozpustiti, proto že v žádném nenajde většinu!" Není to zřetelně mluveno? K vůli Němcům tedy, kteří chtí celé mocnářství sobě podmaniti, nesmí být konstituce jen proto, žeby si národové z dobré vůle němčení nedali líbiti, proto se musí provest absolutní cestou. O kosmopolito! A pak se ještě nestydí takoví pánové říkati, že jim jest hlavní věc svoboda!

Než slyšme dále: Mezi jednotlivými sněmy v Rakousích jest německý nejmocnější počtem, mírou a váhou. Dynastie je německá, Němci utvořili Rakousko a udrželi, Rakousko se jmenuje první německou mocí atd., a později takto o nás: Antiquarská pýcha českého živlu jest jako rytíř ve zbrojnici. Brnění jest celé, ale kůň jest kožený a vycpaný, rytíř sedí vždy na koni, nikdy neunaven, ale nikdy krok dále nečině, kdežto zatím pavouci v jeho hledí muchy chytají. Co bývalo, pominulo, a centralisace ve spojení s Německem aneb sama pro sebe jest nevyhnulelná dle nynějších časů!"

Myslím, že dosti pověděl tento Němec, abychom porozuměli. Myslím ale, že ten rytíř na koženém koni — jak nazval naši vlast — ještě dlouho se bude v žaludku nenasytného Německa ohánět, než si cestu ven skrze břicho proseká, čehož máme pevnou naději.

Karel Havlíček Borovský

Zdroj: Národní Noviny č. 81, 5.4.1849