Když bývalo XIX. století

Václav Messenhauser

19. listopad 1848

Václav Messenhauser, rodem z Prostějova na Moravě, 35letý, katolík, svobodný, spisovatel, byl ve vojenském s ním zavedeném vyšetřování svým vlastním přiznáním při opatření pravého stavu překonán, že jako prozatímní nejvyšší velitel národní gardy Vídeňské zařizoval ozbrojené vzbouření ve Vídni, předměstích, v okolí, ano i ve více provinciích plakáty a vybízením bojovné hotovosti, že i po prohlášení obležení dne 20. a 23. října od J. Osv. poln. maršála knížete Windischgrätze na Vídeň předměstí a okolí, vznešeného dalším provoláním od 25. října a dodatkem od téhož dne vyzýval ke zpouře proti vojsku od JM. konstitučního císaře k obnovení pokoje a pořádku k Vídni vyslanému i o svedení vojska k zrádě se pokoušel; dále že terroristickým rozkazem nařizoval brániti Vídeň do posledního proti stahujícímu-se vojsku, a tak ozbrojený odpor co nejčinněji protáhl; ano že i po uzavření kapitulace, kterou se město p. poln. gen. maršálovi dne 30. října o polednách vzdalo, dvě zprávy o domnělém vítězném postupování uherských vojsk v četných otiscích rozšířoval a tím zrušení uzavřené kapitulace způsobil. Václav Messenhauser byl tedy ortelem vojenského soudu od 11. oznámeného dne 14. list. t. r. následkem uvedených proklamací společně s 61. 62 §. 4 vojenského trestního zákonu ke smrti oprátkou odsouzen, ortel ale dne 15. t. m. o půl 9. hodině ve zdejším hradebním příkopu prostřelením prachem a olovem vykonán.

Ve Vídni dne 16. list. 1848.
Od c. k. voj. oustř. vyšetřovací komisse.

Poslední hodina Messenhauserova života jest hrdiny dostojna.

Nebylo příčiny míli za to, že se on z nečistých oumyslů odvážil přijmout postavení velitele za dnů nejbouřlivějších. Všeobecný hlas mluvil k jeho prospěchu; byl ale odsouzen a zemřel mužně - důkaz, že ne co zlý člověk. Netrpěl pout a stál pevně s nezavázanýma očima. Pravil k důstojníkům: „Odsoudili jste mne. Já umírám pro vlast a pro svobodu. Přijde hodina, kde krev má mstěna bude." Na to položil ruku na srdce a „dobře měřte!" pravě a sám sobě „pal!" vele, klesl trefen do čela a do srdce.

Exekuce děla se v hradním příkopu. Důstojníci ho litují.

Zdroj: Národní Noviny č. 190, 19.11.1848