Když bývalo XIX. století

Štefan Šuplikać Vitez

24. listopad 1848

Nový srbský vojvoda Štefan Šuplikać Vitez narodil se r. 1789 [správně asi 1786] v Petrinji v Banalské krajině rodičů srbských. Otec jeho byl štábním důstojníkem v druhém bánovském pluku. Vychován byl na srbském gymnasium v Karlovicích a na filosofii v Šoproni; r. 1805 vstoupil za kadeta do 2. bán. pluku, a v tažení do Vlach stal se praporečníkem, r. 1809 pod-, r. 1810 nadporučíkem. Od r. 1810 - 1814 bojoval Š. pod korouhvemi francouskými; krajišnický (hraničářský) jeho pluk musel ještě s jinými dle uzavřeného míru Francouzům postoupen býti. I tam vynikal Š., stal se Marmontovým pobočníkem a r. 1812 kapitánem, a co takový táhl spolu do Rus se svými hraničáry, mezi nimiž se Š. zvláště vyznamenával. Obdržel rytířský kříž čestné legie, kr. saský řád pro civilní zásluhy. R. 1814 přešel z Magdeburgské posádky se svým odřadem krajišníků k Rakušanům. R. 1815 přišel za hejtmana do německo-banátského pluku. (Mimochodem řečeno je hrubý nesmysl nazývat tento pluk německým. V celém okresu jeho jsou Němci jen ve Franzfeldě, v Jabuce a Gloganji jsou Němci míchaní se Srby a Rumuny; v Uzdínu jsou Rumuni, v Kovačici a Ludvigsdorfu Slováci a v Debeljači Maďaři; ostatek jsou Srbové.) Sprostí i důstojníci tohoto pluku mluví nyni o něm s nadšením, oddaností a láskou. R. 1831 odešel do Rakous; 1832 byl majorem, 1837 obristlieutenantem u Ogulinců, 1842 tamtéž plukovníkem Letos spěchal do Vlach k Radeckému, kde se stal generálmajorem.

Tu byl Šuplikac volen od národu svého za vojvodu. V této důstojnosti je on neprostřední nástupce slavného Jiřího Brankoviče, který byl proti všemu právu zajat a nevinně do Chebu v Čechách z vlasti vyobcován. Po něm přišli Srbům jenom místo-vojvodové.

Zdroj: Národní Noviny č. 194, 24.11.1848