Když bývalo XIX. století

Ministerstva vojnu vedou

27. duben 1849

V Praze 27. dubna. Co již není tajností, můžeme snad i my do veřejného probírání vzíti — že máme totiž nyní v Rakousku dvě ministerstva, nepočítajíc ani třetí v Uhřích, které s těmi dvěma ostatními vojnu vede. A která jsou ostatní dvě ministerslva?

Obě ve Vídni, to jest ministeria ambulantia Holomoucko-Vídeňská, jedno se jmenuje Schwarzenberg, druhé Stadion- Bach, každé z nich má svou vlastní politiku a veřejně se již spolu hádají. Jedno ministerstvo a sice pod firmou Schwarzenberg et Cp. sedí v Lloydu, druhé Stadionské v Presse, a kdo oboje tyto noviny tak pilně čítá jako my, ví již, jak smýšlí obě tyto polovice minislerstva. My jakožto „provinciální" žurnalisté nemůžeme ovšem tajnosti ministerské tak dobře věděti, abychom udati mohli, ku které straně náleží ostatní jednotliví oudové minislerstva, a abychom též mohli udati silu a politický vplyv obou těchto stran v ministerstvě. Jisto jest, že Stadion odporuje vkročení Rusů, že jeho působením odstoupil kn. Windischgrätz *), že on chce i v Uhřích provesti rovnoprávnost, a žeby ani proti tomu snad nebyl, kdyby se Slovensko od Madařů docela odtrhlo. Schwarzenbergova strana čistě staroaristokratická smýšlí ve všech těch pádech zcela jinák, a jsme žádostivi, která konečně zvítězí.

Máme to nyní krásné hospodářství v tom „sjednoceném" Rakousku! Ano sjednocené, když již i ministerstvo se potýká mezi sebou a o nejhlavnější věci! Co z toho bude, kdo zaplatí konečně oučet tohoto nespravedlivého, zhoubného hospodářství? Kdo jiný, než zase my ubozí Slované, misera gens contribuens, optima flens, pessima ridens! Nás se všichni bojí, a přece jsme posud nikomu nic neublížili a ublížiti nemohli, nám nevěří vláda (kdyby nám byla poctivě věřila, nebylo by to nyní tak, jak to jest) a věří více těm, kteří s ní válku vedou!!

Všeho zlého v Rakousích základ jest všeobecná nedůvěra, jen že se zdá, že národové a zvlášť Slované mají posud více příčiny, nedůvěřovati se ve vládu. Co se stalo, nedá se odvolati, třeba se toho litovalo: my myslíme, že nyní ministerstvo skutečně lituje rozpuštění sněmu Kroměřížského, a přísámbůh! má k tomu příčiny. Ale proč se stydí projeviti tuto lítost, proč nespěchá napraviti to, co se napraviti dá, než bude pozdě? Několik vítězství maďarských ještě, a pak snad bude pozdě litovati!

Uvidíme nyní poslední důkaz, svolá-li ministerstvo zemské sněmy, z čehož poznáme, chce-li se budoucně opravdu držeti kostitučních zásad. Víme, že se ministerstvo bojí svolati zvlášť český sněm, poněvadž očekává od něho mnohé trpké slovo, snad dobře zasloužené. Ale ať si je český sněm svolán na základech sebe svobodomyslnějších, můžeme o něm již napřed ubezpečiti, že nebude protirakouský, ovšem pod tou výmínkou, když jen vláda se neukáže zrovna proti svobodě národů. Čechy jsou země dosti procitlá v politice, u nás jest veliký počet lidu myslícího, který zná oceniti výhody naše ze spojení s ostatními rakouskými zeměmi — ale nemáme ovšem chuť, dáti se potřebovat za nástroj reakce, který by se pak odhodil, až bude po nebezpečenství. My máme nyní právo a povinnost žádati garantie svobody a národnosti, my jsme ale z druhé strany nabyli zkušenosti tolik, abychom nežádali příliš mnoho a něco nemožného. Jest nyní řada na ministerstvu, aby si rozvážilo, bude-li nás potřebovat a může-li ty garantie podal. Pouhý slib, zdržování, odkazování, ono starorakouské protahování až k omrzení, již nás nyní neupokojí. Jsme také přesvědčeni, že český sněm, bude-li povolán, nebude již čas mařiti pouhými parlamentárními pletichami, jako jsou řád jednací a dialektické šarvátky; on přijde nepochybně velmi rychle a poví ve jménu národu, co jest zapotřebí. Ministerstvo ví již dobře, čeho nám zapotřebí jest, žádáme, může-li tedy buď všechno neb aspoň největší část uskutečniti ať svolá sněm, ať se nebojí. Nemůže-li a nechce-li — nu pak zajisté v sobě cítí ministerstvo tolik síly, aby mohlo všemu nebezpečenství i bez důvěry a bez pomoci národů odolati, a uvidíme, nemýlí-li se.

Karel Havlíček Borovský

---
*) Velmi směšné intermezzo této dvojice ministerialní byl nedávno článeček ve Wiener Zeitg., kde stojí, že kníže Windischgrätz jen Urlaub má a zůstává vrchním velitelem všech vojsk kromě vlaských!! — což patrně učinila druhá Schwarzenbergova strana zase na vzdory!

Zdroj: Národní Noviny č. 101, 29.4.1849