Když bývalo XIX. století

Přijměte návrh: Vzdejte se!

22. květen 1849

Donášíme ke zprávám o Budínu tento list, který Görgey poslal veliteli pevnosti Budínské generálu Hentzimu; zní (jak jej Oester. Korrespondent podává) takto:

Vyzvání pevnosti Budínské od generála maďarské armády Görgeye.

Generali! Budín je od vojska maďarského obklíčen, a oni čekají jen na můj rozkaz, aby na pevnost s tou důrazností udeřili, kterou jediné každému jednotlivému vojáku podati může boj nutné obrany národa na život a na smrt. Úloha vaše, držeti Budín na delší čas, je ztracena! Přijměte návrh, který vám z lidskosti podávám: Vzdejte se! Výmínky jsou tyto: Čestné vojenské zajetí; důstojníci se zbraní, mužstvo beze zbraně a zbroje. Autorita, kterou já v uherské armádě mám, kázeň kterou železnou rukou vedu, má vlastní osobní čest, které se do této doby nikdo, ani Rakousko nesmělo dotknouti bez trestu, jak vám prospěchy „hord rebellů" jasné dosvědčují, ručejí vám za přísné dodržení daných výminek, poněvadž za ně své čestné slovo dávám. — Ráb, Král. Bělohrad, Komárno, Nitra, Hansabegh, města báňská, ba i celé Považí jsou v rukou našich, Budín co nejúžeji obklíčen, tak nazvaná pevnost Budínská žádná pevnost, a vy generáli nepochopitelno jste od Bakušanů vybrán, abyste provedl úlohu Don-Quichotskou, jejíž nejtruchlivější provedení vás učiní směšným. A kdyby všechno toto vámi nehnulo, tedy zatřes vámi myšlénka, že jste Uher, že velký dluh vlasti jste povinen, a že k jeho zplacení já vám příležitost podávám.

Setrváte-li po zralém, mužném uvážení přece na svém, bránili totiž tak řečenou pevnost Budínskou co nejtvrdošijněji: nemohu vás sice ubrániti tu i tam před výbuchy vášně outokem ženoucího nadšeného vojska, ale zajatí nebudou ani pak trýzněni, poněvadž takového něco se příčí našemu bohatýrskému válčení a lidskému citu; pakli ale krom nejurputnějšího bránění tak řečené pevnosti Budínské také železný most, toto překrásné dílo umělecké, zničíte a Pešť, odkud podle smlouvy žádný outok na vás nečeká, bombardovat budete — kterýžto čin patrně hanebným nazvati se může — tož svou ctí se vám zakazuji, že po dobytí Budína celou posádku nechám pobit, a na příště za vaší rodinu vám státi nemohu. Vy jste velitel tak řečené pevnosti Budínské, ale vy jste také otec a rozený Uher; pomněte, co činíte — ve jménu vlasti, ve jménu humanity vyzývám vás k tomu a čekám na váši odpověd nanejdél dnes do 3 hodin odpoledne.

Varován bídným, bezectným systémem, dle něhož i parlamentéří naši od Rakušanů co zločinci jímáni a chováni bývají, volím za doručitele tohoto listu rakouského zajatého důstojníka.

V hlavním staně Budíně dne 4. května 1849.
Gorgey Arthur, generál.

Odpověd c. kr. generálmajora a velitele pevnosti Budínské, v. Hentziho, generálu maďarské armády Görgeyovi:

Generáli! Vy ste mne jakož velitele tak nazvané pevnosti Budínské líbil rozhodně vyzvati, abych ve 3 hodinách kapituloval, pevnost vzdal a sebe s celou udatnou posádkou co zajatého nejmilostivěji odvesti nechal. Já vám na to odpovídám, že pevnost Budínská při vašem rychlém odchodu dne 3., 4. a 5. ledna t. r. nebyla sice žádná pevnost, což outěk madarské armády en debandade (v bezhlavém ouprku) dostatečně dokazuje, — od té doby je však Budín přetvořen na misto skutečné držebné, i bude míti čest postaviti vám nejrozhodnější odpor.

Vyzývám tedy vás, pane generáli, byste svou docela bezoučinnou střelbu na hradby Budínské ihned zastavil, jednak přinucen budu, po několik výstřelích udeřiti taktéž s děly na město Pešt, k čemuž mám tak ohromné připravy po ruce, že záhuba Peště bude muset býti nevyhnutelným následkem, k čemuž již nyní jsem nucen, poněvadž se na mne od Peště s děly udeřilo.

Ostatně musím vám sděliti, že nejsem Uher, ale Švýcar a vrozený Rakušan, že Uhrům ničím nejsem povinen, že rodina má není v rukou vašich, a byť i hned byla, žeby na to pražádný se nevzal ohled — pročež je poslední mé slovo:

„Já budu pevnost podle povinnosti a cti až do posledního muže brániti; odpovídejte si vy za to, že při tom tato dvě krásná sesterská města budou obětována."

V Budíně dne 4. května.
Hentzi, generálmajor a velitel pevnosti.

Oba tyto dopisy nechal Hentzi na ulicích veřejně vyvěsiti.

V Pešti nadělala střelba z Budína znamenitých škod a ještě většího strachu. Ta část divadla, která v posledním ohni byla obhájena, je nyní velmi porouchána; Trattner-Karolský dům shořel; dům barona Orczyho mnoho trpěl.

Zdroj: Národní Noviny č. 119, 22.5.1849