Když bývalo XIX. století

Řeznický pořádek

24. leden 1849

Z Domažlic. Dva počestní pořádkové Domažličtí zaslali nám následující svá přání:

My řeznický pořádek ponavrhujem:

1. Aby slavné ouřady lepší dohled měly na pokoutní a potulní obchod, pak aby v udělování práva k provozování řemesel prozřetelnější byly.
2. Aby se zvláště židům jisté meze vykázaly, v kterých by zůstati měli, totiž aby tím spůsobem, ale ne tak zhola dobra, když jednou o dovolení k provozováni řemesla u ouřadu se hláseji, za mistry přijímáni byli, pak aby se to právo k provozování řemesla jen na oprávněné, ne ale na celé rodiny židovské vztahovalo, které napotom s masem po vsích a městečkách svoje i šmejdy maji a začasté podezřelé maso roznášejí.
3. Aby vesničanům, kteří právě na tučné dni, kde by řemeslníků počinek dáti měli, dobytek na svou pěsť porážejí a mezi sebou se o maso rozdělí, ta samá daň uložena byla, jako na ostatní řemeslníky, a je-li již uložena, aby se také v skutku odváděla.
4. Ponavrhujem, že mnohý statkář si berní potravní daň pronajme a z toho si obchod dělá a židům s tím dopomáhá.

Pořádek koželužský vede tu samu stížnost co do pokoutního obchodu židů, kteří koželuzi jsou, se svými výrobky; pak proti překupovaní syrových koží, z čehož nadražení pro naše řemeslníky následovat musí. Zejména poukazuje tentýž pořádek na dvě židovské fabriky, Švihovskou a Plzeňskou, které ve vůkoli všechny syrové kůže pokoupí, tak že křesťanským řemeslníkům nic jiného nezbývá, než od židů nadražené kůže zpět kupovat. Zvláště ale sjednocený se všemi koželužskými pořádky v kraji vede náš pořádek stížnost proti tak nazvanému odvodu koží pro císařské vojsko, totiž jen jednomu fdbrikantu, a to židu, jmenovanému Polákovi v Praze ponechán jest, kterýžto žid nejenom špatné i také drahé kůže pro císařské vojsko poskytuje; protož ponavrhujeme, aby to odvádění koží k armádě po všech koželuzích v kraji rozděleno bylo, kteří by zajisté svědomitě a statně smýšleli a císaře pána neokrádali, jako on syn Israele, který bez mála zisku nic nepodnikne, a přece více důvěry nalézá, nežli našinci a křesťanští mistři.

To Vám, velectění pánové Jednoty řemeslnické v Praze, na úvahu podáváme, nadějíce se od Vás nejvřelejšího oučastenství a pevné podpory.

Zdroj: Národní Noviny č. 20, 24.1.1849