Když bývalo XIX. století

Státní rozvrh na rok 1849

4. leden 1849

Státní rozvrh náš na rok 1849 dělí se podstatně na dvě hlavní strany. Výlohy státní jsou totiž buď takové, které vynakládají na obecnou správu celého mocnářství, kamž připočísti sluší ouroky ze státního dluhu, výlohy na dvůr, na ministerskou raddu, na oustřední správu všech sedmi ministerstev, na ministerstvo zahr. záležitostí a diplomatický sbor, na vojsko, na stavby státních dráh a řízeni telegrafů, na stavby vodní a silničné a jiné záležitosti, které pro celý stát důležitost mají, nebo jsou takové, že se nakládají na domácí správu jednotlivých zemí na říšském sněmu zastupovaných. Příjmy pak, které do státního rozvrhu rakouského jsou přijaty, jsou toliko takové, jenžto pocházejí ze zemí na sněmu říšském zastoupených, opomemuc tedy zemí vlaských a uherských. Veškeré vydání dělá 163,104.801 zl., z toho vypadne na oustředni správu ve svrchu výtčeném výměru 132,203.379 zl., na správu domácí jednotlivých oněch zemí 30,901.422 zl. Tuto poslední sumu musejí nésti země , jichž se týká, podlé velikosti svých potřeb. Suma první musí se však rozvrhnouti na všechny země celé říše, poněvadž se týká všech společně podlé jistého měřídka. Příjem státní dělá ouhrnkem ze svrchu dotčených zemí 91,162.768zl., z pramenů oustředních, jakož jsou aerarní fabriky, přebytky vývadního fondu, prodej měděných peněz 10,106.768 zl. — dohromady 101,269.403 zl. Zbývá tedy po zapravení výloh na osobní potřeby oněch zemí na zapravení té části oustředniho vydání, která podlé spravedlivého rozvrhu na ně padá, 60,261346 zl. Suma tato by stačila k vyrovnání. Ale ze zemí uherských, sedmihradských a vlaských nepřicházejí žádné daně, aniž v těchto částích říše míra daní vyměřena jest, tak že země, odkud se daně posud pořádně scházejí, tyto neplatící země zakládati musí.

Zdroj: Národní Noviny č. 3, 4.1.1849