Když bývalo XIX. století

Říšský sněm

9. únor 1849

Od nějakého času pozorujeme v novinách a časopisech ministerských a také v některých jiných časopisech, zvlášt Vídeňských, o jejichžto směru mezi všemi rozumnými a svobody milovnými stejný opovržlivý úsudek panuje, že tyto noviny všelijakým spůsobem a někdy velmi schytrálým se snaží říšský sněm u národu zlehčiti a nedůvěru proti němu rozsívati. Proč to asi činí?

Proto, že té straně, kterou tyto časopisy buď z dobré vůle nebo za dobrý plat zastávají, mnoho nelíbí, co říšský sněm v základních právech ustanovil, a poněvadž tato strana již podle toho, co sněm až posud ustanovil, domýšleti se může, že také později v konstituci samé podobnou cestou kráčeti bude, kterážto cesta sice povede k blahu národnímu, ale nebude k libosti té jisté straně. Proto by nyní tato strana ráda sněm ve všeobecném mínění národu zlehčila, a tudy zničiti mravní moc, kterou až posud sněm bez vojska a bez kanónů měl proti pánům velícím vojsku a kanónům jejich.

Ba strana zpátečnická tak dalece se v hrdosti své povznesla, že zjevně žádá a křičí, aby císař sněm říšský rozpustil a sám ze své moci udělil konstituci.

Ministerstvo samo zřejmě pohrdá sněmem a neukazuje se ani při poradách jeho v Kroměříži: to samé ministerstvo, které veřejně ve sněmu žádalo o prodloužení ferií vánočních, aby mohlo v nich prý záležitosti své ve Vídni spořádati a pak neustále při důležitých poradách o základních právech přítomno býti. (Tak pravil sám p. ministr Stadion ve sněmu veřejné.) Takové chování ukazuje patrně, že ministerstvo výroky sněmu lehce beře, že mu na tom málo záleží, co a jak sněm ustanoví, poněvadž si snad potaji myslí, že beztoho jen tolik z uzavření sněmovních k sankci přivede a uzná, kolik se mu líbiti bude.

V této důležité pro naši svobodu době zapotřebí jest, abychom my všichni, kteří se upřímně k svobodě hlásíme, sněm říšský podporovali, osvědčujíce se, že sněm jedná dle naší vůle, že spokojeni jsme z jeho liberálními výroky, abychom všichni vystoupili a velikým počtem svým zvětšili váhu výroků našeho říšského,ústavodárného sněmu.

Redakce Národních Novin radí tedy úsilně a žádá všechny stejně smýšlející přátele, aby zasíláli co nejrychleji možná k říšskému sněmu přípisy (adressy), důvěry a oddanosti své, opatřené co možná největším počtem podpisů. Prosíme, aby se mužové vlastenečtí této důležité věci ujali, každý pro město neb místo své dle nejlepšího vědomí svého takový připis ke sněmu zhotovili, jej pak od svých spoluobčanů podepsali dali a poslanci svého okresu do Kroměříže zaslali.

Celý politický život jest neustálý boj mezi stranami: dokažme tedy nyní, že naše strana mnohem silnější jest než strana zpátečníků!

KKarel Havlíček Borovský

Zdroj: Národní Noviny č. 34, 9.2.1849