Když bývalo XIX. století

Záhřebský biskup p. J. Haulik

6. březen 1849

V nejnovějších časích vystupuje Záhřebský biskup p. J. Haulik velmi neblaze proti ostatním vlastencům chorvátským. Poměr toboto biskupa k té straně, která se může nejmocnější a národní nazývati, jest ovšem velmi pozoruhodný. Známo jest, že vlastenci Záhřebští a chorvátští až do března m. r. vždy byli ve spojení s tak nazvanou konservativní stranou v Uhersku, a sice proto, poněvadž tato strana odporovala Košutovské straně v jejich plánech, a tudy pomáhala spolu Chorvátům a jiným nemaď. národům, kterým strana Košutova chtěla uložiti jho maďarské. Ovšem byly pohnutky konservativní strany maď. a pohnutky nemaď. národů s ní spojených zcela rozličné: nemad. národy a mezi nimi tenkrát první Chorváté bojovali pro svou samostatnost, konservativní maď. strana bojovala proti Košutovi nejvíce jen ze servilnosti k vládě.

Biskup Záhřebský Haulik náležel ovšem vždy k této servilní straně: což divu tedy, že po březnu m. r., když se cesty maďarských konservativních a cesty nemaď. národů od sebe děliti počaly, byl také tento p. biskup v nemilém postavení doma v Záhřebu. Až po tu dobu mohl v přátelství býti se stranou národní; nyni ale by se byl musel odhodlaně pro ní vyjádřiti aneb proti ní jednati. On zmizel na dlouhý čas z dějiště v Záhřebě.

Nyní již po nějaký čas vede s nim národní strana spory rozličné: biskup dle starého feudálního zvyku nazývá se nyní v nepřítomnosti Jelačiće náměstkem bánským, kterým však skutečně jest p. Lentulay, a proto již po nějaký čas bylo nedorozumnění.

V nejnovější době vyznamenal se biskup také tím, že za nebožtíka vojvodu srbského Šuplikace na žádost bánské raddy nechtěl dovolit čisti úmrtní mše — poněvadž byl Šuplikac řecko- katolické víry. Chorvátsko jest latinsko-katolické, Srbové jsou řecko-katoličtí*), a zůřivá strana neosvícených latinských kněží v Chorvátsku snaží se dle možnosti popuzovati tyto dva kmeny jednorodé proti sobě pro velmi nepatrný rozdíl ve víře.

Právě čteme v ilyrských Záhřebských novinách od 1. března článek sepsaný od některého ze strany biskupské, a ejhle! zde na ukázku kousek osvícenosti těchto pánů: „Ona žádost sl. bánské raddy (aby totiž za voj. Šuplikace slavena byla úmrtní mše) je taková, že ji církev katolická žádným spůsobem vyplniti nemůže, a ji výslovně to zapovězeno jest, je taková, že ji ani vyznávačové nesjednocené řecké církve schvalovati nemohou, chtí-li věrni zůstati své víře. A vys. důst. p. J. Haulik, pokud chce býti biskupem církve katolické, za vyznávače řecké-nesjednocené církve ani sám úmrtní mši slaviti ani dopustiti, nemůže aby ji jiní kněží v jeho biskupství drželi.

Co se u všech theologů jasně vyřknuté čísti může, to zde není zapotřebí obšírně dokazovati atd. Co se však strany toho stalo v Holomouci a v Praze (praví-li noviny pravdu), to se dobře nestalo a nemůže se schvalovati; neboť jsou zrádcové víry, jako jsou zrádcové národu a vlasti, jako i sv. Jeroným pravil: Nejsou všichni biskupové biskupy; myslíš-li Petra, pomysli i na Jidáše!"

Další výtahy nechceme činiti, každý má dosti k poznání ducha středověkého, jaký ještě lomcuje hierarchií Záhřebskou.

Musíme tedy přede vším p. bisk. Záhřebského ubezpečili, že může věřit zprávám časopisů o těchto pohřebních slavnostech v Praze a v Holomouci; za druhé ale doložiti, že důst. p. kapitolní děkan Pražský a jmenovaný arcibiskup Lvovský Václavíček zajisté všude znám jest spíše jakožto rigorosní, než jako liberální prelát, aby tedy věděl p. biskup Záhřebský, koho nazvati dal zrádcem víry a Jidášem.

Bylo by si ovšem přáti, aby p. Haulik, který v nynějších okolnostech na stolici biskupské v Záhřebě důstojně seděti nedovede, odstraněn byl na nějaké pro něho příslušnější místo, a doufáme také, že vláda chorválská nějaké přiměřené kroky k tomu brzy učiní.

Karel Havlíček Borovský

---
*) Celý rozdíl mezi těmito dvěma vírami jest tento: dle latinsko-katolické víry pochází Duch Sv. od Boha Otce a od Boha Syna. Dle řecko-katolické ale jen od Boha Otce. Když ale povážime, že jsou Bůh Otec, Syn i Duch Sv. jedna osoba, vidime patrně, že tento rozdíl není vlastně žádný rozdíl. Red

Zdroj: Národní Noviny č. 55, 6.3.1849