Když bývalo XIX. století

John Russell

*18.8.1792 - † 28.5.1878

John Russell, 1. hrabě Russell, do r. 1861 Lord John Russell byl britský státník, člen strany Whigů, později Liberální, vykonával funkci premiéra.

Russellův rod byl již od poloviny 17. století jedním ze základních pilířů Whigů. Jako mladší syn Johna Russella, 6. vévody z Bedfordu, nebyl dědicem.

Studoval na Westminsterské škole a Edinburghské univerzitě, kterou nedokončil. Je jedním z pěti britských předsedů vlád s vysokoškolským vzděláním, kteří ale nestudovali v Oxfordu nebo Cambridge.

Poslancem se stal roku 1813. Ve 20. letech byl členem reformního křídla Whigů. Byl jedním z hlavních zastánců reformy volebních obvodů. Poté co roku 1834 byl předseda Dolní sněmovny John Spencer povýšen do šlechtického stavu a stal se členem Sněmovny lordů, nahradil ho ve funkci John Russel. Poté co se stal ministrem vnitra, provedl demokratizační reformy správy měst.

Roku 1845 se jako vůdce opozice stal nepopulárním, když přesvědčil konzervativního premiéra Roberta Peela, aby podpořil odvolání cla na obilí. Toto téma způsobilo rozštěpení konzervativců, moc se vrátila do rukou Whigů a Russell se stal premiérem. Jeho první funkční období bylo spíše neúspěšné a bylo poznamenáno rozštěpením strany.

V době kdy byl premiérem postihl Irsko hladomor. Jeho vláda byla zasažena konfliktem se svéhlavým ministrem zahraničí Templem, který silně podporoval revoluční hnutí na kontinentu. Když bez vědomí královny uznal převrat Napoleona III, byl nucen odstoupit a brzy poté padla i vláda.

Když pak vznikla koaliční vláda Whigů a Peelových spojenců, jejímž předsedou se stal George Hamilton-Gordon, stal se Russell předsedou dolní komory parlamentu a spolu s Templem zavedli Británii, navzdory Gordonovu odporu, do krymské války. Neúspěchy na počátku angažovanosti v tomto konfliktu vedly k rezignaci vlády a Temple sestavil novou. Russell dostal nabídku zapojit se do ní, ale odmítl ji a přechodně se z politiky stáhl.

Roku 1859 po krátkém působení konzervativní vlády se s Templem usmířili a Russell se stal ministrem zahraničí v jeho vládě. Toto období bylo poznamenáno bouřlivými událostmi za hranicemi Británie – sjednocením Itálie, Americkou občanskou válkou a válkou o Šlesvicko-Holštýnsko mezi Dánskem a německými státy. Jeho vliv na britskou politiku byl nicméně zastíněn Templeho vlivem. Roku 1861 byl povýšen do šlechtického stavu a stal se hrabětem Russellem.

Po Templeho smrti roku 1865 se stal znovu premiérem. Jeho druhé období ve funkci premiéra bylo krátké a neúspěšné. Roku 1866 vedlo rozštěpení strany k rezignaci vlády a Russell trvale odešel na odpočinek.

Zdroj: Wikipedia