Když bývalo XIX. století

František Antonín Kolovrat

*31.1.1778 - † 4.4.1861

František Antonín hrabě Kolovrat-Libštejnský byl šlechtic a rakouský státník; byl členem Císařské rady císaře Ferdinanda I., rytířem Řádu zlatého rouna. Patřil k zakladatelům Národního muzea a mecenášům české vědy.

Hrabě Kolovrat-Libštejnský pocházel z rodu vysoké české šlechty a od svých třiceti let se angažoval v zemské politice. Byl pražským hejtmanema a policejním ředitelem v letech 1807–1810 a roku 1811 byl jmenován nejvyšším purkrabím pražským a tedy rakouským místodržícím v Čechách.

V roce 1826 odvolán postu státního místodržícího a byl jmenován novým státním ministrem. František Antonín byl od 12. prosince 1836 až do Březnové revoluce dne 13. března 1848 členem rakouské Tajné státní konference. Jako liberálně orientovaný politik byl kompetentním pro vnitřní politiku a finance.

Když císař František I. roku 1835 zemřel, převzali Metternich i Kolovrat-Libštejnský společnou vládu. Rozdíly v názorech mezi kancléřem a ministrem přivedly vnitřní politiku Rakouska do potíží. Císař proti tomu byl bezmocný a rozdíly v názorech obou mužů byly nakonec určující pro období před březnem 1848.

Od 20. března do 19. dubna roku 1848 bylo vytvořeno nové Ministerské prezídium, v jehož čele stanul hrabě František Antonín a stal se tak prvním konstitučním ministerským předsedou rakouské monarchie.

Hrabě Kolovrat-Libštejnský byl předsedou českého královského spolku vědců a zakladatelem Národního muzea v Praze, jemuž také věnoval svou knihovnu a sbírku minerálů. Také se zasloužil o vybudování Mostu císaře Františka I.

Zdroj: Wikepedia