Když bývalo XIX. století

Felix Schwarzenberg

*2.10.1800 - † 5.4.1852

Felix kníže ze Schwarzenbergu byl významným rakouským politikem poloviny 19. století, věrným zastáncem panovnické dynastie a v období od října 1848 do své smrti rakouským ministerským předsedou.

Narodil se jako syn Jana Josefa knížete na Schwarzenbergu a Pauliny d'Arenberg. Po tragické smrti své matky, která uhořela roku 1810 v Paříži na plese, byl vychováván svou tetou Eleonorou. V 17 letech napsal pojednání o taktice a roku 1818 vstoupil do kyrysarského pluku velkoknížete Konstantina. Roku 1824 se stal rytmistrem u schwarzenberských hulánů. Od jara 1827 působil na velvyslanectví v Londýně. V letech 1831 až 1838 sloužil jako legační rada v Berlíně. V roce 1842 byl povýšen na generálmajora. Po vypuknutí nepokojů souvisejících s abdikací císaře Ferdinanda ve prospěch Františka Josefa I. rázně vojensky zakročil a zlikvidoval pokus o vyhlášení samostatnosti Maďarska. V říjnu 1848 byl jmenován rakouským ministerským předsedou, v kteréžto funkci významně přispěl k pozastavení demokratizačního procesu. Stál za dojednáním Olomoucké punktace a vyhlášením silvestrovských patentů.

Dne 5. dubna 1852 po ministerské radě byl raněn mrtvicí a zemřel. Je pochován v hrobce Schwarzenbergů v Domaníně.

Zdroj: Wikipedia