Když bývalo XIX. století

Fridrich Vilém IV.

*15.10.1795 - † 2.1.1861

Fridrich Vilém IV. (plným jménem Friedrich Wilhelm von Hohenzollern) byl v letech 1840 - 1861 pruský král a neuchâtelský kníže v letech 1840 - 1848. Byl nejstarším synem krále Fridricha Viléma III.

Když v roce 1840 zemřel Fridrich Vilém III., stal se Fridrich Vilém pruským králem Fridrichem Vilémem IV. Náležel k přívržencům Sjednocení Německa.

Král byl silně nábožensky orientovaný člověk a opravdu věřil, že je králem z Boží milosti, kterému dal Bůh povinnost vládnout nad zemí. Jeho víra v Boží milost byla také příčinou jeho pasivity během roku 1848, jehož události označoval za Boží trest, který si musí odpykat.

Zákon z roku 1847 zaváděl v Prusku svobodu vyznání. Fridrich Vilém IV. se marně snažil o změny státní správy, neboť i zde se postavil proti liberálním tendencím doby. Královský patent vydaný roku 1847 i proti vůli korunního prince Viléma a bez kontrasignace ministrů definitivně ukončil metternichovský systém; toto datum lze označit za počátek pruského ústavního života.

18. května 1848 se ve Frankfurktu nad Mohanem sešel první celoněmecký parlament. 27. března 1849 shromáždění těsnou většinou schválilo dědičnost německé císařské koruny a o den později se shodlo i na tom, že koruna bude nabídnuta pruskému králi Fridrichu Vilémovi IV. Tato volba měla dosadit pruského krále do čela liberálního hnutí. U berlínského dvora vypukl zmatek. Král Fridrich Vilém IV. však po váhání 27. dubna korunu odmítl.

Odmítnutí císařské koruny mělo zřejmě dva hlavní důvody. Jelikož byl král z Boží milosti, nemohl přijmout korunu (ač o sjednocení také usiloval) z rukou frankfurktského shromáždění, jež považoval za revoluční instituci - císařskou korunu by přijal jako legitimistický panovník pouze od rovnorodých knížat. Stejný názor zastával i králův bratr, budoucí král Vilém I.

Druhý důvod byl ten, že Fridrichu Vilémovi připadalo v rozporu se svatým duchem německých dějin a také se mu příčilo, aby si pruský král vsadil na hlavu uctívanou císařskou korunu, která podle historického práva přísluší rakouskému panovníkovi.

Krále Fridricha Viléma IV. v červenci 1857 postihl záchvat mrtvice a nebyl schopen vládnout. Jeho mladší bratr princ se Vilém stal v roce 1858 regentem. Protože po sobě Fridrich Vilém IV. nezanechal žádné potomky, jaho nástupcem se tak roku 1861 stal jeho bratr Vilém jako pruský král Vilém I.

Zdroj: Wikipedia