Když bývalo XIX. století

Vilém I. Pruský

*22.3.1797 - † 9.3.1888

Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) byl pruský král a první německý císař. Pocházel z braniborské větve rodu Hohenzollernů.

V roce 1840, když zemřel jeho otec, se stal králem Vilémův starší bratr Fridrich Vilém IV. Vilém se stal korunním princem, neboť Fridrich Vilém IV. neměl žádné potomky.

Když krále Fridricha Viléma IV. postihl záchvat mrtvice a nebyl schopen vládnout, stal se v roce 1858 regentem. Po smrti Fridricha Viléma IV. se stal Vilém pruským králem Vilémem I. Po svém předchůdci zdědil problematickou otázku sjednocení Německa a rozpor mezi králem a liberálním parlamentem. Vilém byl liberály považován za více politicky neutrálního než jeho bratr Fridrich Vilém IV.

14. června 1861 byl v Baden-Badenu na krále Viléma spáchán neúspěšný atentát. O rok později jmenoval do funkce kancléře Otto von Bismarcka, který tuto funkci zastával po zbytek Vilémova života.

V roce 1864 se společně s Rakouskem účastnil války o Šlesvicko-Holštýnsko. Tuto války Prusko a Rakousko vyhrály a rozdělily si získaná území takto: Holštýnsko získalo Rakousko, Šlesvicko se stalo prusko-rakouským kondominiem a Lauenbursko s titulem vévodství (kterého se musel zříci dánský král) získalo Prusko a král Vilém I. se stal také lauenburským vévodou.

Poté v roce 1866 se král Vilém zúčastnil války proti Rakousku, během které dobývá Holštýnsko a část Čech. Po válce jsou Šlesvicko a Holštýnsko připojeny k Prusku. Prusko se stává vedoucím státem Severoněmeckého spolku, který částečně nahradil po této válce Německý spolek, který zanikl. Král Vilém I. se stal prezidentem tohoto spolku.

V letech 1870-1871 se účastnil války proti Francii, která byla vyprovokována Bismarckem vymyšlenou kandidaturou hohenzollernského prince Leopolda na španělský trůn, již však posléze stáhl. Francouzský císař Napoleon III. ovšem vyhlásil válku Prusku, ale byl poražen a zajat.

Poté po francouzské porážce v prusko-francouzská válce byl díky Bismarckově úsilí Vilémovi nabídnut dědičný titul německého císaře. 18. ledna 1871 v Zrcadlovém sále ve francouzském Versailles byl Vilém I. prohlášen německými panovníky za prvního německého císaře.

Po Vilémově smrti 9. března 1888 se císařem stal jeho syn Fridrich III. Ten svého otce přežil jen o 99 dní. Poté na trůn nastoupil Vilémův vnuk Vilém II.

Zdroj: Wikipedia