Když bývalo XIX. století

Alfred Windischgrätz

*16.10.1801 - † 20.5.1859

Kníže Alfred Kandidus Ferdinand Windischgrätz byl český šlechtic, rakouský politik a polní maršál. (Od roku 1804 rod povýšen do knížecího stavu.)

Úspěšnou vojenskou kariéru začal v rakouské armádě 1804, bojoval v napoleonských válkách, po 1815 působil většinou v českých zemích, 1840-48 zemský velící generál v Čechách, 1848 jmenován polním maršálem.

Stál v čele císařských vojsk během povstání v roce 1848. Vedl si při jeho potlačování velmi tvrdě, nechal Prahu ostřelovat z děl. Při povstání, pravděpodobně zbloudilou kulkou, byla zabita jeho manželka Eleonora. Bombardování Prahy trvalo 5 dní, nakonec se Praha vzdala a byl v ní vyhlášen stav obležení. Stejně nelítostně potlačil říjnové povstání ve Vídni.

Velel rakouské armádě v bojích proti Maďarům. Po neúspěšných bitvách u Hatvanu, Isaszegu a Vácu byl kníže Windischgrätz odvolán z vrchního velení císařské armády. Změna vrchního velitele uprostřed nepřátelského postupu nutně vedla k dalšímu ústupu císařských, který se zastavil až na úrovni Bratislavy.

Odvolání polního maršála Alfréda Windischgrätze mělo ale i politické důvody. Windischgrätz byl ultrakonzervativní legitimista, který na obsazeném území zaváděl staré pořádky. To bylo značně nelibě chápáno zástupci všech národnostních menšin (Slováci, Chorvati, Srbové, Rumuni atd.), které bojovali na císařské straně proti Maďarům. I jeho představy staronového uspořádání státu se neshodovaly s představami mladého dvora Františka Josefa I. a jeho ministerského předsedy, Windischgrätzova švagra, knížete Felixe Schwarzenberga.

Kníže Windischgrätz se do armády a vyšší politiky již nikdy nevrátil a zemřel v březnu roku 1862 ve Vídni, pohřben byl však na svém panství v Tachově.

Zdroj: Internet