Když bývalo XIX. století

Anton von Schmerling

*23.8.1805 - † 23.5.1893

Anton (rytíř) von Schmerling byl rakouský politik a právník.

Schmerling byl ostrým protivníkem Metternichovského systému, který představoval udržování politického a sociálního pořádku a boj proti všem národním, liberálním a revolučním procesům. V únoru 1848, na počátku březnové revoluce, patřil mezi revolucionáře, kteří ve Vídni zřídili Národní gardu. V březnu 1848 byl ustanoven prozatímní parlament, který měl vytvořit německé Národní shromáždění a vypracovat jednotnou svobodnou německou říšskou ústavu. Schmerling patřil mezi asi pět set mužů, kteří přicestovali do Frankfurtu. Ve stejném roce byl zvolen do frankfurtského národního shromáždění. Byl říšským ministrem vnitra, krátkodobě ministerským předsedou a ministrem zahraničních věcí. Vystupoval proti pruské hegemonii, vysvětloval však ve svých vystoupeních v prosinci 1848, že nemohl prosadit rakouské stanovisko. Od roku 1849 do 1851 byl ministrem spravedlnosti v rakouské vládě v Černé Hoře. Kvůli zpřísněnému neoabsolutismu v Rakousku se vzdal funkce a do roku 1858 byl předsedou senátu u nejvyššího soudního dvoru.

Roku 1860 se stal premiérem prvních liberálních vlád Rakouska, již v roce 1861 byl však ve funkci vystřídán arcivévodou Rainerem. V letech 1861-1865 byl císařem Františkem Josefem I. jmenován státním ministrem. Schmerling měl velký podíl na rakouské únorové ústavě z roku 1861, která byla předchůdkyní pro tvorbu místní samosprávy v Rakousku a které je též označována jako "Schmerlingova ústava". Od roku 1867 náležel k panské sněmovně Říšské rady, od roku 1868 jako její viceprezident a od roku 1871 byl prezidentem rady. V letech 1873, 1875, 1879 a 1891 byl presidentem delegace při jednání o rakousko-uherském vyrovnání.

Zdroj: Wikipedia