Když bývalo XIX. století

Václav Bělský

*5.3.1818 - † 22.5.1878

Dr. Václav Bělský byl český právník a pražský komunální politik, purkmistr města Prahy v letech 1863 – 1867.

Studoval na gymnáziu v Litoměřicích a Hradci Králové, kde byl jeho učitelem Václav Kliment Klicpera. Poté absolvoval filozofii a právo v Praze a v roce 1845 získal doktorský titul. Během revoluce 1848 byl členem Národního výboru a pražského obecního zastupitelstva. V roce 1850 se stal tajemníkem obchodní a živnostenské komory, 1851 notářem a 1858 advokátem. Proslavil se návrhem na zřizování spořitelen na venkově a úpravou jednoty rakouských cukrovarníků pro vzájemné pojištění.

V roce 1861 byl znovu zvolen do obecního zastupitelstva a stal se náměstkem purkmistra Františka Václava Pštrosse. Po jeho smrti byl pak od 7. července 1863 purkmistrem. V této funkci založil obecní plynárnu, reálné gymnázium na Malé Straně a obecní pojišťovnu. Nechal také vybudovat Most císaře Františka Josefa I.

Velkých zásluh si dobyl v létě 1866, kdy pruské vojsko po bitvě u Hradce Králové obsadilo Prahu a všichni vyšší rakouští úředníci byli evakuováni. Vyjednáváním s pruským vedením se mu podařilo zabránit rabování a omezit vzniklé škody. V době okupace také pomohl nezaměstnaným dělníkům organizováním veřejných prací, během kterých vznikly Letenské sady a nové silnice. Za svou činnost během války si ziskal respekt většiny obyvatel a byl oceněn i císařem. Bělský odstoupil z funkce purkmistra v roce 1867 po urážce ze strany náměstka místodržícího, který mu udělil důtku, jakou obvykle dává svým podřízeným. Aféra souvisela s Rakousko-uherským vyrovnáním, se kterým česká politická reprezentace nesouhlasila. V roce 1870 se účastnil vyjednávání s premiérem Potockim ohledně rozšíření vyrovnání i na Čechy a byla mu nabídnuta funkce ministra spravedlnosti, ale k žádnému výsledku se nedospělo. Zemřel na mrtvici.

Zdroj: Wikipedia