Když bývalo XIX. století

Zpráva o vzdání se Vídně

2. listopad 1848

Zpráva o vzdání se Vídně byla buď tuze spěšná, anebo zlomila Vídeň učiněnou kapitulaci.

Boj tam trvá stále a je ještě zůřivější. Když se dne 29. dobylo vojsko až ke Karlovu divadlu na Leopoldově, pustili se Vídeňané a generál Wysz do vyjednávání, bílé korouhve se vytýčily. Generál žádal, aby se Vídeň vzdala bez výminky, čemuž ale Vídeňané odporovali. Obranný vybor sněmu, který v bouři vojenské zmizel, poslal ultimatum výmínek, pod jakými se město chce vzdáti; ale generál stál nasvém, a Vídeňané strhli bíle prápory a vystavili zase trojbarevné německé. Zároveň objevily se sloupy kouře od strany Uher, se Štěpánské věže dalo se znamení, že Maďaři se blížeji, čímž Vídeňští nového ducha k boji nabyli. Jelačić hnul se proti Maďarům, a ač se nevědělo nic jistého o výsledku bitvy, mluvilo se přec vůbec, že Maďaři jsou poraženi, rozprášeni a z části do Dunaje vehnáni. Byl-li to jen předvoj, nebo-li hlavní voj Maďarů, není vědomo.

Dne 30. odpoledne střílelo se kolem Vídně bez přestávky z děl; vojsko uhodilo nyní vší mocí na podměstí Wieden, Mariahilf a Lerchenfeld.

Zdroj: Národní Noviny č. 175, 2.11.1848